Pomazánka s matjesem
Matjes (nebo říká se mu taky mates) je solený mladý sleď naložený v oleji. Je třeba si dávat pozor, protože matjes je poměrně dost kalorický. Proto je dobré do pomazánky přidat max. 50 g. Podobnou pomazánku dělali taky kluci v pořadu Kluci v akci a dávali do ní opečený filet z tresky. To může být taky dobré a rozhodně méně kalorické.
Množství na dva krajíce celozrnného chleba Alnatura s dýňovými semínky obsahuje 1341 kJ.

Ingredience (množství na dva krajíce chleba):
2 menší mrkve
čtvrt bulvy celeru
2 ředkvičky
1 matjes (max. 50g)
2 lžíce jogurtu
1 lžíce sýru cottage (nemusí být)
sůl

Postup:
Na jemném struhadle nastrouháme mrkev, celer, ředkvičky. Matjes nakrájíme na malé kousky. Vše smícháme. Přidáme jogurt, sýr cottage, sůl a vše důkladně promícháme.
Podáváme s celozrnným pečivem.

Je možné přes vánoce zhubnout?

Nevím, jestli je to možné obecně, ale mi se to podařilo. Hurá! Za dva vánoční týdny jsem zhubla jedno kilo.

Jestli si ale myslíte, že jsem nejedla salát s majonézou, smaženou rybu nebo cukroví, tak to se teda mýlíte. Měla jsem všechno! Akorát ve velmi malém množství a navíc jsem přidala (oproti předchozím letům) jednu podstatnou věc - každodenní (!) pohyb. 

Pokud jde o jídlo, rozšoupla jsem se jen dva dny - na Štědrý den a na Silvestra. Rozšoupla znamená, že jsem měla něco, co bych si běžně nedala: bramborový salát s majonézou, smaženou rybu (v naší rodině to je treska) a asi 5 kousků cukroví (na Štědrý den), chlebíčky (na Silvestra). Přesto jsem se ale snažila to jíst jen v menším množství. I jiné dny než na Štědrý den a na Silvestra jsem měla cukroví, ale vždycky to bylo max. 5 kousků. 

Jak už jsem psala, důležité bylo, že jsem každý den vyrazila na delší a svižnou procházku se svým psem. 

Ale abych se tady nechvástala, jak jsem šíleně disciplinovaná. Dva týdny před vánocemi jsem nezhubla ani deko, a to kvůli mnoha vánočním večírkům a málo času na pohyb.
Závěr: člověk může jíst v omezené míře vše (ale jen výjimečně), když přidá dostatek pohybu.

Kuřecí stehna s bramborami a mrkví

Kuřecí stehna s bramborami a mrkví
Tento recept je z časopisu Apetit a je to super lehké jídlo jak k uvaření, tak ke snědení. Jedna porce má 1300 kJ.

Ingredience (pro 4 osoby):

8 kuřecích stehen
mořská sůl a čerstvě mletý pepř
100 g másla, rozpuštěného
100 ml bílého vína
2 lžíce francouzské hořčice (může být dijonská nebo jakákoli ostřejší)

2 lžíce řeckého jogurtu

čerstvý tymián, rozmarýn a oregano
500 g tzv. zámeckých brambor (nebo jakékoli brambory vhodné na pečení)
3 mrkve, nakrájené na silné plátky
1 palice česneku, rozdělená na neoloupané stroužky
2 lžíce citronové šťávy
2 lžíce sekané petrželky

Postup:

1. Stehna naložte do marinády z hořčice, jogurtu, másla, vína, tymiánu, rozmarýnu a oregana. Nechte marinovat přes noc v lednici.

2. Očistěte brambory a mrkev. Brambory pak rozpůlte (pokud budete mít větší brambory, tak je nakrájejte na čtvrtky). Mrkev nakrájejte na větší kusy. Stehna vyjměte z marinády a marinádu přeceďte do pekáčku, aby v ní nezůstaly snítky koření. Do marinády přidejte brambory, mrkev, česnek, citronovou šťávu, sůl a vše promíchejte a pečte ve vyhřáté troubě na 190 °C. Po 20 minutách přidejte stehna a pečte dozlatova. Recept sliboval, že to bude trvat dalších 45 minut. V mé troubě to ale trvalo hodinu.

Dlouhá pauza v psaní nerovná se dlouhá pauza v hubnutí
Nechce se mi věřit, že poslední příspěvek jsem vkládala 2. 9.! Vlastně se ale ani nedivím - tento podzim byl velmi nabitý událostmi - jak soukromými, tak pracovními i politickými. Potkala jsem nového muže, ale jak už to tak v mém životě bývá, není to úplně jednoduché, takže happy end se (zatím?) odkládá. Pracovně to byla jízda na horské dráze - otevření školy na nové adrese dopadlo velmi dobře a klienti jsou z nových prostor nadšení (ani nevím, jestli jsem už tady psala, že mám jazykovou školu). Kromě toho, že učím angličtinu, vedu jazykovku, jsem ještě pracovala na jednom velkém překladatelském projektu, který už je naštěstí za mnou. Bylo to velmi náročné a jak už to u překladů bývá, i velmi špatně zaplacené; nemluvě o organizaci celé této akce. Asi nejhorší kapitolou z celého toho je politika (jsem zastupitelka). Volby jsme vyhráli s velkým náskokem a to hlavně proto, že lidi chtěli změnu. A teď když ty změny děláme, tak je oheň na střeše a kauza střídá kauzu. Ale o tom se nebudu tady rozepisovat.
Když si uvědomím, v jakém stresu jsem žila, jsem až překvapená, že hubnutí jde víceméně bez problémů. Každý týden se mi podaří zhubnout optimálních 0,5 - 1 kg. Výjimkou byl jen týden, kdy jsem byla nemocná. Přestože jsem (i kvůli nemoci) moc nejedla, asi nedostatek pohybu způsobil, že jsem nezhubla vůbec nic.
Pořád se potýkám s tím, že nestíhám svačiny. No, nestíhám. Hlavně si je zapomínám vzít.
Takže úkol na tento víkend je: udělat si stravovací plán na příští týden. Koupila jsem si vakuovací systém, takže si můžu jak svačiny, tak večeře nachystat dopředu a pak si to jen ohřát. Chodím totiž domů hodně pozdě a hladová a nechce se mi dlouho si něco připravovat. Vakuovačka by to mohla vyřešit. Uvidím...napíšu.
A teď to hlavní: zhubla jsem 10 KILO! Jsem moc spokojená, ale ještě mě čeká dalších 20 kilo, takže si pořád připadám na začátku. Navíc si toho ještě nikdo nevšiml. Pro okolí je to totiž jedno, jestli člověk má 105 nebo 95 kg - pořád je tlustý. Já se ale cítím mnohem líp. Když jsem se občas dívala na pořad Jste to, co jíte, tak jsem se smála, jak všichni říkali, že cítí, že mají víc energie. Říkali to opravdu v každém díle, který jsem viděla, takže mi přišlo, že to "musí" říkat. Teď ale u sebe vidím, že to je pravda. Já opravdu cítím víc energie, líp se mi vstává a celkově mám lepší (lehčí?) náladu.
Dobrá zpráva taky je, že jsem se po delší době musela vypravit k doktorce - měla jsem angínu a hned jsme se domluvily, že po uzdravení mi udělá všechny možné testy. Měla jsem strach, že mám možná cukrovku. Měl ji můj taťka. Naštěstí jsem zdravá jako řípa :-) Jediné, co nevyšlo úplně dobře, byly tuky v krvi, ale na tom už se pracuje ;-)
Jak se zdá, tak teď se všechno ustálilo a snad budu mít i čas na vyhledávání, příp. vymýšlení nízkokalorických receptů.

Silně vyvinutá slabá vůle...nebo ne?
Celý život říkám, že mám silně vyvinutou slabou vůli, ale možná to tak není. Nebo byl včerejšek výjimka. Uvidíme...
Včera - 1. 9. - jsme měli rodinnou oslavu a hned za několik věcí můžu zvednout palec pro sebe, ale hlavně pro mé příbuzné.
Místo tradiční svíčkové, které jsem se obávala, byla totiž přírodní kuřecí roláda se šunkou a sýrem a vařené brambory. Brambor jsem snědla jen polovinu a roládu si dala celou. Na stole k tomu byla v misce tatarka - tu jsem si pochopitelně nedala.
Po obědě přišel čas zákusku. Byly dva. Při roznášce jsem odmítla a kupodivu se ani nikdo neptal proč a už vůbec mi zákusky nenutil. Taky jsem byla vděčná, že to nikdo nekomentuje. I když je mi jasné, že každý musí vidět, že jsem tlustá (a o dost tlustší než jsem bývala), nebylo by mi příjemné, kdybych musela mluvit o tom, že se snažím hubnout. Nerada mluvím o svých slabostech :-)
Horší doba nastala potom. Na stole ležely různé pochutiny - úžasně vypadající cukroví (ano, i mé oblíbené linecké, ořechové košíčky, mini věnečky, atd.), frgály, chipsy, oříšky a ovoce.
Přiznám se - ke kávě jsem si dala jednu osminku frgálu, ale jak jsem zjistila, není to taková tragédie. Vešlo se mi to do denního příjmu kalorií i tuků a sacharidů. Ta osminka frgálu byla 176 kJ.
Ale o cukroví jsem musela svést velký vnitřní boj. Jeden hlas mi říkal: "Když si dáš jeden kousek lineckého, tak se nic nestane." Ale ten druhý byl rozumnější: "Není to zbytečné dávat si cukroví? A určitě by nezůstalo u jednoho kousku."...což je pravda. Obvykle to je jako lavina. Však to asi každý zná...
Místo cukroví jsem ďobala hroznové víno.
Na večeři byl švédský stůl, kde byly - hurá! - tři druhy zeleninového salátu. Ochutnala jsem všechny a byly výborné. Snacha oslavenkyně je Řečka, takže tam byly i prvé tzatziky - těch jsem měla nejvíc. Vzala jsem si ještě 3 plátky sýra, 4 plátky šunky a 2 malé krajíčky chleba.
Akorát jsem včera nestihla žádný pohyb, pokud nepočítám tanec a popojíždění s kočárkem, ve kterém byl nejmladší přítomný příbuzný Míša.
Oslava byla skvělá...ostatně jako vždy. Máme prostě báječnou rodinu!

Můj hydratační pitný režim
Zatím nejvíc bojuju s dodržováním pitného režimu. Přemýšlela jsem, jak to udělat, abych vypila denně minimálně 2 litry vody. Pít vodu je totiž nejlepší řešení - nemá žádné kalorie a je všude. Nakonec jsem nečekaně našla inspiraci v blogu Tarylynn McNitt Undressed Skeleton.
Na láhev, kterou běžně nosím na procházky, jsem si udělala rysky, tak abych vždy co dvě hodiny vypila 0,25l vody. Samozřejmě po 4 hodinách musím láhev doplnit. Taralynn má dvě láhve - jednu na dopoledne a jednu na odpoledne. Já se ale často nedostanu celý den domů, takže bych si třeba nemohla láhve vyměnit, tak jsem si z jedné strany udělala rysky na dopoledne (8:00, 10:00, poledne) + 14:00 a z druhé strany rysky na odpoledne - 16:00, 18:00, 20:00 a poslední je "bedtime", tzn. čas, kdy půjdu spát, což může být sice až o půlnoci nebo i později, ale 1. většinou si dám večer čaj, 2. tak dvě hodiny před spaním bych z jistého důvodu už raději nepila :-)

Kromě rysek a časů jsem si nahoru na láhev napsala MŮJ HYDRATAČNÍ REŽIM. Rozumějte, překládám teď docela náročné texty z češtiny do angličtiny, je toho moc a trošku mi z toho hrabe... Původně jsem si to tam chtěla napsat anglicky, ale pak jsem si řekla: "Někdo to uvidí a řekne si, že se chlubím, že umím anglicky. To nemám zapotřebí." a napsala to jako že česky.
Večer jsem pak šla na schůzi našeho klubu zastupitelů, vytáhla láhev a hned přišla otázka: "Co to tam máš napsané?" Vysvětlila jsem. Kolegyně - muži to neřešili - mě upozornili na ten nápis, že to není česky. Tak jsem jim řekla, že mě nic nenapadá (a v duchu jsem si řekla, že jsem to tam měla napsat anglicky) a ony: "No, přece to je pitný režim." Tak jsem si pomyslela, že jsem fakt mimo. Doma pak přeškrtla HYDRATAČNÍ a pod to napsala PITNÝ.

To je tak, když se moc zabývám tím, jak něco bude vypadat....
Důležité je, že tento systém mi pomáhá. Mám totiž v těle 35,4% vody a měla bych mít min. 48%. Takže mám co dohánět.
Určitě si všimnete, že na láhvi je napsáno Evian a Wimbledon. Ano, láhev je moje památka na moje dvě dovolené na tenisovém turnaji ve Wimbledonu. Taky ji ale nosím z praktických důvodů - v obchodě mě nemůžou obvinit, že jsem ji tam ukradla, protože stoprocentně taky nikde vodu s emblémem Wimbledonu neprodávají.

27. - 31. 8. 2012 Den 12 - 16
Tento týden jsem zaznamenala pár plus a pár mínus. Začnu pozitivně :-)
Všech pět dnů se mi podařilo udržet příjem pod 5000 kJ. Zjistila jsem, že to pro mě není až takový problém. Mínus (první!) je, že jím pořád dokola to stejné. Snad jen kromě obědů. Chodím na obědy k mamce. Jsem svobodná. Mamka je v důchodu a bydlí v jednom domě s babičkou - ta je pochopitelně taky v důchodu :-) Vaří každý den pro ně dvě, tak jsme se domluvily, že jí přispěju a ona toho uvaří o krapet víc i pro mě. Aspoň se vidíme a pokecáme. Mamka vaří dobře a podle tabulek i zdravě...ale tuším, že to teď dělá tak trochu kvůli mně. To je můj úkol pro příští týden. Sepsat si a najít recepty a začít si vařit sama. Můžu si to v krabičce přenést k mamce a i tak s nimi můžu poobědvat. Nechci svým hubnutím nikoho omezovat :-)

Pokud jde o jídlo, tento týden jsem snědla jen jednu věc, která mě mrzí - a to pizza chléb. Neměla jsem ho sice moc (max. 100g), ale dala jsem si ho k salátu, což jsem vůbec nemusela - byl dost vydatný. A kdybych náhodou měla ještě potom hlad, mohla jsem si dát doma třeba žitný chléb. Zase další poučení :-)

Hledala jsem si nějaké zajímavé blogy, kde bych se mohla inspirovat, ale z českých mě nic nezaujalo (možná, že jsem jen neměla štěstí a nenarazila na něco zajímavého) a z anglicky psaných jsem jich našla taky jen pár.
Nejvíc mě asi zaujal blog Taralynn McNitt Undressed Skeleton (už ten název!). Ten chci ještě víc prozkoumat - je hodně inspirativní.
Už delší dobu sleduju blog Lucie Dvořákové Chez Lucie, ale její úžasné dorty si teď budu muset odpustit :-) Díky Lucii jsem se dostala k zajímavé stránce The Daring Kitchen a chtěla se přihlásit k výzvám tzv. Odvážných kuchařů (daring cooks). Každý měsíc je vybrán jeden člověk přihlášený na této stránce a ostatní jsou vyzváni, aby uvařili podle jeho receptu. Možná se to může zdát bláznivé, že se chci přihlásit k výzvám na stránkách o vaření teď, když chci zhubnout, ale přečetla jsem si podmínky a můžu se od daného receptu trochu odchýlit, takže moje výzva bude uvařit dané jídlo s menším obsahem tuku. Pokud to nepůjde - jsou věci, které nejde tímto způsobem "kazit" (jako např. boeuf bourguignon) - tak si prostě jednou za čas zahřeším nebo výzvu vynechám (to je taky možné). Zatím mám nadšení, ale bohužel nějak mě do The Daring Kitchen nechtějí přijmout. Na stránky jsem se chtěla zapsat, jak je to běžné u každé stránky s registrací. Zaregistrovali mě, ale neposlali mi heslo. Napsala jsem jim teď e-mail, tak uvidíme...o dalším vývoji budu informovat :-)

Pořád jsem bojovala s tím, že málo piju. Chvíli na to myslím, ale pak zapomenu a zjistím, že už jsem několik hodin nepila. Inspiraci jsem našla u výše zmíněné Taralynn. Více viz v příspěvku Můj hydratační pitný režim :-) Musím říct, že toto je další plus - používám to jen tři dny, ale všechny tři dny jsem vypila min. 2 litry čisté vody.

Pokračuju taky v každodenním chození. Dnes (pátek 31. 8.) ale dost hustě pršelo. I tak jsem vyrazila v rámci hesla "If you wait for perfect conditions, you'll never get anything done." (Pokud budeš čekat na skvělé podmínky, nikdy nic neuděláš) Po 15 minutách jsem byla promočená jak já tak Calimero, tak jsem se obrátila a šla domů. Takže nakonec jsem šla jen 25 minut a spálila jen 538 kJ, ale říkám si lepší něco než nic. Přesto si buď budu muset koupit lepší (nepromokavou) bundu nebo (-lépe řečeno - a) si vymyslet i jiný druh pohybu...třeba cvičení. Ale teď mám k tomu šílený odpor....no, budu se muset překonat. Ale žádný věšák na šaty ve formě rotopedu si rozhodně domů nepořídím.

www.lifeisfit.com

Poslední a největší mínus je, že minulou neděli se váha zbláznila. Pamatujete? Poprvé jsem měla 104,8 a o týden později 92,6 kg. Dnes jsem se znovu vážila a mám 103,8 kg, takže první údaj byl správný (nevím, co ta váha v neděli blbla) a moje cesta bude delší, než jsem doufala. Ale ať nekončím smutně - za deset dnů jsem zhubla jedno kilo! Možná se tomu někdo zasměje - ona váží 104 kilo a má radost, ale řekla jsem si, že chci zhubnout jednou pro vždy a tak na to půjdu hezky pomalu a postupně - alespoň 0,5 kg týdně. A zatím to jde! Fakt mám radost! Navíc jsem zhubla i tuky - sice jen 0,4kg, ale přesto! Taky mi drobně stoupla svalová hmota a podíl vody, který mám ale pořád pod normou.